Předsednické Francii tak nevyšla snaha dosáhnout dohody během svého půlročního působení v čele bloku a od července bude sjednání kompromisu na českém předsednictví.
Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s největšími internetovými podniky, jako je Google, Meta či Amazon. Teprve loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.
„Tato práce není hotová. Myslím, že se budeme muset ještě snažit najít řešení,“ prohlásil během veřejné části ministerského zasedání šéf maďarské státní kasy Mihály Varga. Jeho země tak vystřídala Polsko v pozici státu blokujícího dohodu, protože polská ministryně Magdalena Rzeczkowská dnes pravidla podpořila.
Oba státy se s orgány Unie dlouhodobě spoří o dodržování principů právního státu a dalších evropských hodnot. Evropská komise (EK) jim kvůli obavám o nezávislost justičních orgánů či nedostatečné potírání korupce blokovala miliardy eur z mimořádného fondu obnovy. Podle některých médií byla právě snaha odblokovat peníze motivací předchozího polského věta. Zatímco polskou strategii pro čerpání z mimořádného balíčku Brusel schválil začátkem června, v případě Maďarska tak ještě nejméně několik měsíců neučiní.
Francouzský ministr Bruno Le Maire, který chtěl mít původně celou Uniovou dohodu již v březnu, dal během svého posledního jednání v roli předsedajícího najevo značné zklamání. Vyjednání dohody bude nyní na Česku, za které povede další, červencové zasedání kolegů ministr Zbyněk Stanjura.
OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů ročně. Dohoda by měla vést ik přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.
