Meziroční tempo růstu inflace v eurozóně se v květnu zrychlilo na 8,1 % ze 7,4 % v dubnu. V celé Evropské unii (EU) dosáhlo 8,8 %, což je nárůst z dubnových 8,1 %. Důvodem bylo zejména zdražení cen energií. TASR o tom informuje na základě upřesněných údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Míra inflace v eurozóně je více než čtyřnásobně vyšší než je cíl Evropské centrální banky (ECB) na úrovni 2 %. Banka již oznámila, že začne od července zvyšovat úrokové sazby, aby se inflace vrátila k jejímu cíli.
Pro ilustraci, před rokem v květnu 2021 byla míra inflace v eurozóně na úrovni 2 % a v EU na úrovni 2,3 %.
Mezi členskými státy EU nejnižší meziroční míru inflace měly v květnu Francie a Malta (shodně 5,8 %) a Finsko (7,1 %). Naopak nejvyšší inflace byla zaznamenána v Estonsku (20,1 %), Litvě (18,5 %) a Lotyšsku (16,8 %).
V porovnání s dubnem meziroční míra inflace v květnu klesla v jednom členském státě EU (v Nizozemsku) a v 26 vzrostla.
Eurostat dále uvedl, že v květnu nejvíce přispěly k roční míře inflace v eurozóně energetika (3,87 procentního bodu, p. b.), po níž následovaly potraviny, alkohol a tabák (1,59 p. b.), služby (1,46 p. b.) a průmyslové zboží bez energií (1,13 p. b.).
Růst inflace nastartovaly problémy v dodavatelských řetězcích po pandemii onemocnění COVID-19, k nimž se přidaly prudce se zvyšující ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Inflace se postupně rozšířila na vše od potravin a služeb až po zboží každodenní potřeby.
Centrální banka eurozóny, která byla v uplynulých dvou letech nucena zvyšovat své projekce inflace čtvrtletí po čtvrtletí, nyní vidí průměrný růst cen v eurozóně na úrovni 6,8 % v letošním roce, 3,5 % v roce 2023 a 2,1 % v roce 2024.
Tyto projekce však byly založeny na inflaci dosahující vrcholu kolem úrovně 7,5 %, ale v květnu již inflace překročila hranici 8 %.
